finanční poradce: Ing. Josef Styblík, +420 605 374 844, Váš rádce v oblasti financí

Okleštění státní podpory stavebního spoření se odkládá. Politici nechtějí naštvat pět milionů klientů

Snížení příspěvku na stavební spoření leží momentálně u ledu. Uspořit čtrnáct miliard korun ročně by sice státnímu rozpočtu přišlo náramně vhod, ale žádná z velkých parlamentních stran se do toho nechce v dohledné době pouštět.

Je nutné, aby stát podporoval stavební spoření? To mělo původně umožnit lidem získat úvěr na vlastní bydlení za přijatelných podmínek. "Je to nejlepší způsob spoření pro ty, kdo nechtějí nic stavět," odpověděl si na otázku před časem ministr financí Eduard Janota a navrhl snížit příspěvek o třetinu - všem včetně současných klientů.

Ale narazil. Když nepomohl ani argument, že v krizí těžce zasaženém Maďarsku tento postup prošel, vzdalo myšlenku i samotné ministerstvo. "V současné době již tento návrh dále nerozvíjíme," uvedl mluvčí ministra financí Ondřej Jakob.

Příspěvek necháme být, není politická vůle

Mezi politickými stranami s výjimkou TOP 09 není zájem téměř pěti milionům klientů stavebních spořitelen příspěvek snižovat. Strany se přitom nejčastěji odvolávají na to, že by snížení příspěvku u již uzavřených smluv narazilo u Ústavního soudu. "Není jisté, že by stát u soudu retroaktivitu obhájil," uvedl před časem ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.

O zpětné platnosti se mluvilo už při snižování příspěvku v roce 2004 za ministra financí Bohuslava Sobotky, ale nedošlo na ni. Damoklův meč nad spořitelnami tak nedopadl, naopak. Počet nově uzavřených smluv v roce 2003 dosáhl rekordní výše - kdo ještě stavební spoření neměl, běžel si ho založit, aby dosáhl na příspěvek ještě podle staré smlouvy, a stavební spořitelny to kvitovaly s povděkem. "Bylo to v zájmu úspor ve státním rozpočtu a snížení deficitu. Stávající výši podpory pokládám za adekvátní a ještě motivující," říká dnes Sobotka.

Ani ODS nemá v úmyslu předkládat změny. "Pokud by se mělo něco změnit, musí na tom být shoda v parlamentu, a ta není," vysvětluje poslanec a ekonomický expert ODS Michal Doktor. Strana podle něj pouze zvažuje přijít se zdaněním té části úroku, která vzniká díky státní podpoře. Dnes jsou úroky ze vkladů do stavebního spoření od daní osvobozeny. Kromě toho se těší spoření i dalším výhodám - stát na něj přispívá, úroky z úvěru si lze odepsat z daní a vklad je pojištěný.

Jak se daří stavebnímu spoření

Od začátku roku 2004 stát zpřísnil podmínky stavebního spoření. Změnou, která střadatele nejvíce motivovala k uzavření smlouvy v roce 2003 a tím pádem i k získání starých podmínek, bylo snížení maximální státní podpory ze 4 500 korun na 3 000 korun ročně.
Pramen: Ministerstvo financí

Pětice českých stavebních spořitelen si na chvíli oddychla - pochopitelně si konec nebo ořezání státního příspěvku nepřeje. "Diskuse nad stavebním spořením je dnes teoretická nebo u ledu," říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).

I tak zůstává budoucnost jejich byznysu nejistá. Už nyní se navzdory tomu, že jim s naháněním nových duší pomáhá stát, potýkají s úbytkem klientů. "Dlouhodobě by stavební spořitelny bez státní podpory spoření nefungovaly," připouští Šedivý.

Pro stavební spořitelny, kde dnes podle AČSS drží české domácnosti třetinu svých vkladů, by nižší příspěvek znamenal větší konkurenci.

Díky státnímu příspěvku dnes mohou lákat klienty na zhodnocení přes šest procent ročně (šestiletá smlouva). Bez něj by nebyly schopny nabídnout tolik a ostatní banky, které nemají stavební spořitelnu, by měly větší šanci peníze klientů přilákat na své produkty.

Těm by pochopitelně omezení podpory přišlo vhod, i když to přímo neříkají.

"Stavební spoření je doplňkem a zároveň konkurentem naší nabídky depozitních a investičních instrumentů,"

uvedl mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík.

Odliv klientů za výhodnějším úrokem spořitelnám zatím nehrozí, ale i tak jim počet nových klientů oproti loňsku klesl a propadl se i objem nově poskytnutých úvěrů. Raiffeisen stavební spořitelna tak rozjíždí intenzivnější kampaň než loni, Modrá pyramida (KB) a Liška (ČSOB) lákají na nulový poplatek za uzavření smlouvy, Wüstenrot a Buřinka (ČS) nabízejí vánoční prémii.

Stavební spořitelny se dlouhodobě koupou v penězích - lidé v nich mají uloženo více, než spořitelny rozpůjčovaly (na každou korunu vkladů připadá 40 až 80 haléřů úvěrů). S volnými penězi si dovedou poradit, střadatelé na tom však tratí. Dostávají totiž pouze jedno- až dvouprocentní úrok, zatímco banky za zbytek kupují státní dluhopisy. Ty jsou úročeny až pěti procenty.

Zdroj: 
idnes.cz